Vždycky jsem chtěla psát. Umím se dívat. Mou pozornost přivolá zdánlivě obyčejný dialog dvou lidí stojícíh ve frontě. Představuji si, kdo jsou, co právě řeší. Možná, že za banální zápletkou rozhovoru se skrývá drama. Co kdyby to všechno bylo jinak než to vypadá? Co kdyby naše realita nebyla tak jasně daná, co kdybychom ji mohli svobodně ovlivnit. Co kdyby…
Měla bych vám řici, že miluju sci-fi filmy. Baví mně zabývat se myšlenkou, jaký je vesmír, jaké by to bylo, kdybychom rozuměli řeči zvířat nebo kdybychom se nebáli.
A právě téma strachu je tématem tohoto blogu. Představuji si, že strach je závaží, která nás táhne k zemi a nedovolí nám projevit se tak, jak bychom si přáli. Nechci a nebudu se pouštět do hlubokých filosofických hloubání, slibuji:-)
Ale pro tentokrát, co kdybychom si dovolili létat a nechali strach strachem?
Sedím na zahradě a koukám do lesa. Nade mnou poletují ptáci, od rybníka kvákají žáby a mě napadá, jak by se změnil život každého z nás, kdybychom se přestali bát. Kdyby zmizel všechen strach, a my byli těmi, kterými bychom si přáli být.
Představuji vám Klaudii – ženu, která se přestane bát…