Klaudie - příběh o ženě, která se přestane bát

V polední pauze nejraději tančím

Klaudie v práci řekla, že jde na oběd s kamarádkou a vystřelila směr Holešovice. Za chvíli už sbíhala schody do tanečního studia. V šatně se převlékla do legínů a delšího černého trička, které, ačkoliv bylo černé, ji nekompromisně obepnulo tělo od prsou až po stehna a Klaudie zalitovala všech v poslední době snězených čoklád a dortíků. Příště raději něco volnějšího. Obula si zbrusu nové taneční boty. I když její taněční boty něměly nejvyšší podpatek, který ji v obchodě nabízeli, Klaudie se i tak kývala ze strany na stranu jako kachnička, která se chystá skočit do rybníka! Podpadky normálně nenosila, když chtěla působit žensky, obula si balerínky.

 

Nadechla se, dlouze vydechla a doklopýtala do tanečního sálu. Uvědomila si, že neví, jak její učitel tance vypadá. Mluvila s ním jen po telefonu. Na parketu tančilo několik párů a jedna tanečnice, která se v tanečních botách nejspíš už narodila, mít takové podpadky Klaudie by hned hodila držku, ale ona působila tak ladně a sexy. Všichni na parketě byly zabráni do tance a tvářili se profesionálně.

 

Panebože! To bude ostuda! Klaudie se opatrně rozhlížela po sále. Pak z rohu sálu uslyšela, jak někdo volá její jméno. To byl Jeremy. Políbil ji na přivítanou na obě tváře. Klaudie se soustředila jen na to, aby se na těch nablýskaných parketách nenatáhla. Jermy byl milý. Hned ji napadlo, jak to asi měl s Laurou. Musí se jí odpoledne zeptat na podrobnosti jejich románku. Jeremy měl tmavé vlnité vlasy, ulízlé a stažené do culíku. Na sobě měl černé taneční kalhoty, černé tričko a boty s podpatkem. Podpatek je prostě základ.

 

„Rád tě poznávám, Klaudie. Jsem Jeremy,” řekl s úsměvem.

„Ahoj,” špitla ostýchavě. Nejraději by se omluvila za kachní chůzí (to ty podpadky), ale nebyl na to čas. Pokusila se stát rovně a nekolíbat se.

„Tak co budeme tančit?” vyzvídal Jeremy. Byl to opravdový profesionál, i když byl jeho milý úsměv nejspíš naučený, nebylo to protivné.

 

„Chtěla bych se naučit nějaký jednoduchý tanec. Mám ale problém s rytmem a nejsem si jistá, jestli si dokážu zapamatovat kroky,” řekla upřímně. Nejspíš už z ní nebude profi tanečnice, ale možná by mohla zažít radost z nějakého uplně jednoduchého tancíčku.

„Nevěřím! ” kroutil hlavou Jeremy a usmál se u toho tak sladce, že mu to Klaudie sežrala i  s navijákem. Třeba je lepší než si sama myslí. Jeremy nabídl Klaudii ruku a odvedl ji doprostřed sálu. Kolem tančilo několik párů, některé standart a jiné latinu. Klaudii napadlo, že takhle ona nikdy tančit nebude. Raději by šla trénovat někam do rožku, ale Jeremy trval na tom, že uprostřed sálu je to nejlepší. Navíc ji postavil tak, aby se viděla v zrcadle. Klaudie se na sebe neodvažovala podívat. Vedle mladičkých tanečnic a s mladým tanečníkem se cítila téměř nepatřičně. Už je na to stará!

 

Jeremy ji chytil zlehka za ruku. Měla si raději koupit boty bez podpadků! Na těhle děsně vrávorá, uvědomila si. V tu chvíli ji pohltil ten samý pocit jako kdysi v tanečních. Připadala si úplně nemožná, jak by ji chyběly všechny ženské přednosti – ladnost, svůdnost a křehkost. Neustále se omlouvala. Jeremy se tvářil profesionálně a uklidňoval ji, že je to normální. Na podpatky si zvykne a tančit se naučí. Prý se moc podceňuje, on už teď ví, že bude skvělá tanečnice. No, tak to jsem zvědavá, pomyslela si v duchu Klaudie, ale rozhodla se, že si dá šanci. Proto tu přece je!  Na chvíli se zbavila křečovitého výrazu v obličeji a poprvé se usmála.

 

„Začneme cha – chou,” hlásil Jeremy a ukázal Klaudii základní kroky svižného latinsko-amerického tance.

Klaudie se snažila a opakovala vše, jak ji Jeremy ukazoval. Byl velmi trpělivý a naštěstí se vůbec netvářil znechuceně jako ten pitomec s motýlkem kdysi dávno. Povzbuzoval ji a Klaudie na chvíli uvěřila, že by se cha – chu mohla naučit.

 

„Tancem dokážeš vyjádřit emoce, je osvobozující a krásný,” řekl Jeremy a ona souhlasila. Když viděla okolní páry kroužit po tanečním parketu, byla to nádhera.

 

Sama si v duchu stále opakovala: Raz – dva – tři – cha – cha – raz – dva -tři.  Jeremy po chvíli usoudil, že Klaudie základní krok zvládá a začal ji vysvětlovat, jak má správně stát.

„No vidíš  a pak že jsi dřevo. Ty jsi rozená latinářka. Pár lekcí a uvidíš, jak ti to půjde,” podporoval ji a Klaudie mu uvěřila. Nemohla sice běhěm tance konverzovat natož vtipkovat, protože by hned vypadla z rytmu, ale vnímala, jak se její tělo uvolňuje a začíná spolupracovat, když se tolik nebojí udělat krok vedle nebo mimo rytmus.

 

Na závěr čtyřicetipětiminutové lekce vypadalo její snažení skoro jako tanec. Hodně tomu pomohl Jeremy, který ji skvělě vedl. Klaudii pochválil a domluvili se na další lekci příští týden – zase místo oběda. Bude tančit a ještě zhubne – hurá!!! Znovu ji políbil na obě tváře, Klaudie mu zaplatila dohodnutou částku za soukromou lekci a o poznání ladněji se dopravila do šatny.

 

Když se vyzouvala a převlékala, přistihla se, že se usmívá! Byl to zvláštní pocit, který už dlouho nezažila. Byla to nejpíš radost. Radost z tance, i když se zatím dalo mluvit jen o takovém chudáčkovi tanečkovi, už nyní tu byl příslib uvolněné radosti a naplnění. Byla ráda, že se na to nevykašlala, (i když nebýt Laury, asi by to tak dopadlo), nejspíš by dala přednost povinnosti, kterých číhá za rohem spousta.

 

Tak zase příští týden, usmála se na sebe do zrdcadla a zopakovala si nové taneční kroky s pořádným výrazem sexy tanečnice. To půjde!